Několik let při menstruaci používám výhradně menstruační kalíšek. Vložku jsem nepoužila více něž tři roky a tak mě napadlo, že by to bylo zajímavé vyzkoušet. Třeba se budu cítit lépe.
Koupila jsem si tedy sadu vložek s křidélky a čekala na příchod menstruace. Menstruaci jsem dostala hned ráno okolo osmé a tak jsem si dala bavlněné kalhotky a vložku. Okamžitě jsem si začala vzpomínat na to, proč byl pro mě kalíšek takovou záchranou.
Vložku jsem při této síle menstruace musela měnit nejméně jednou za hodinu. A také jsem si několikrát ušpinila kalhotky. Celou dobu měla pocit, že krev teče někam jinam než má. Jak je možné, že vložka je skoro celá čistá, ale krev se dostala horem na kalhotky?
Od osmi od rána do tří odpoledne jsem musela kalhotky vyměnit třikrát. Po pár hodinách s vložkou jsem se cítila nemožná, pořád jsem musela kontrolovat vložku, pořád jsem musela chodit na záchod. Jako bych najednou nedůvěřovala sobě a svému tělu a nedokázala jsem se uvolnit.
Sama jsem byla překvapená, jak byla celá zkušenost s vložkou nepříjemná. Překvapilo mě to obrovské množství času, které jsem musela vložkám a tomu "přebalování" věnovat. Nálada klesala s každými vyměněnými kalhotkami. Na nic jsem se nedokázala pořádně soustředit, protože jsem pořád (vnitřně) sledovala, co se děje s vložkou.
Odpoledne kolem třetí hodiny jsem se rozhodla vrátit se zpátky ke kalíšku, který pro mě v tuto chvíli představuje nejjednodušší hygienickou pomůckou při menstruaci. I když jej jdu vyměnit při nejsilnějším krvácení třikrát v průběhu celého dne, je to pro mě jednodušší, než běhat s vložkami a pořád měnit kalhotky.
Žádný návrat k vložkám se tedy nekoná. Jen jsem si uvědomila, proč pro mě menstruační kalíšek představoval tak radikální změnu. Proč to nebylo jen řešení rovnající se vložkám a tamponům, ale něco co je o úroveň dále.
Žádné komentáře:
Okomentovat